Plastová okna–kriteria pro výběr–výhody a problémy

Plastová okna se u nás začali používat v tak hojné míře až v posledních letech, v zahraničí však mají delší tradici. Plastová konstrukce oken je hořlavá a nemůže být vyrobena jako bezpečnostní nebo neprůstřelná. Tvarově jsou vhodná pro různá řešení – kruhová, mnohoúhelníková. Jejich výhodou je poměrně velká variabilita tvarů a profilů a nepotřebnost skoro žádné údržby. Životnost plastových oken je 25-35 let. Jejich nevýhodou je poměrně velká pohledová šířka.
Při výběru typu okenního profilu je třeba ohledu na:

• tepelně technickou charakteristiku výrobku – počet komor, způsob zasazení a počet těsnících profilů mezi rámem a křídlem okna, kvalitu povrchové úpravy a hloubku stěny profilu (min. 3mm),

• kvalitní vyztužení profilu okna ocelovými výztuhami – okenní plastový profil se musí vyztužit pozinkovaným nosným ocelovým U-profilem.

• možnost výměny okenního těsnění

• kvalita a způsob zpracování profilu zejména v rozích

• kvalitu a druh kování

Výhody plastových oken:

• výborné těsnící vlastnosti,

• není zapotřebí přerušení tepelného mostu v konstrukci,

• okno s pěti-komorovým profilem má celkový součinitel prostupu tepla již od k=1,3 W.m^-2K^-1 u trojkomorového k=1,6 – 2,2 W.m^-2K^-1 – tyto údaje si vyžádejte u prodejce,

• kvalitní povrchová úprava nátěrem, nebo fólií,

• větrací klapky, které samočinně reagují na změnu vnějších klimatických poměrů (při slabém tlakovém rozdílu mezi exteriérem a interiérem je klapka otevřená, při zvýšení tohoto rozdílu se samočinně zavírá a reguluje tak průchod vzduchu mezi vnějškem a interiérem),

• téměř žádná údržba

Nevýhody

• příliš velká těsnost – z tohoto vyplývá potřeba větrací štěrbiny,

• plast nekvalitního okna nemusí být barevně stálý,

• hořlavost

• na povrch profilu velmi nepříznivě působí účinky UV-záření. Po čase u méně kvalitních bílých profilů vzniká efekt „žloutnutí“.

Tepelně-technické a technické vlastnosti
  Svými fyzikálně-technickými vlastnostmi se plastová okna zařazují ne úroveň dřevěných oken. Pro omezenou tepelnou vodivost není zapotřebí přerušení tepelného mostu v konstrukci. Plastové dvou-komorové, resp. tří-komorové profily mají hodnotu součinitele prostupu tepla k=1,6-2,2 W.m^-2K^-1. Vývoj směřuje k zvyšování počtu komor, a tím k zlepšení tepelně technických vlastností profilů, nejnovější jsou již k dispozici od čtyř- a pěti-komorového profilu. V současnosti již firmy vyplňují některé vzduchové komory PUR-pěnou, což ještě víc snižuje tepelnou prostupnost rámem. Součinitel prostupu tepla rámu u pěti-komorového systému dosahuje hodnotu až k=1,1 W.m^-2K^-1 a při vyplnění jedné komory PUR-pěnou je hodnota rámu k < 0,71 W.m^-2K^-1.
  Plastové konstrukce lze kvalitně povrchově upravit jednak nástřikem v stupnici RAL, jednak profilováním folií s imitací dřeva.
  Při výběru typu okenního profilu je třeba dbát na tepelně technickou charakteristiku výrobku, to znamená počet komor, povrchovou úpravu profilu, minimální tloušťku stěny profilu, kvalitní vyztužení profilu ocelovými výztuhami, možnost výměny okenního těsnění, jako i kvalitu a způsob zpracování profilu v rozích okna.
  Plastová okna patří svou finanční náročností do střední kategorie. Jejich cenové rozpětí je přímo úměrné kvalitě a účelu použití. Ceny za 1 m2 okna se pohybují od 2500 do 6000,- Kč. Cena plastového okna závisí na typu profilu, výrobci a zpracovatele.
  Jedním z vážnějších problémů v jejich použití je likvidace starých oken a odpadu vzniklého při jejich výrobě. V současnosti jsou již někteří výrobci schopni recyklovat je.